Září 2010

Bez nálady

29. září 2010 v 18:58 | Sarah/ Šaras |  Moje kecy
Nazdar
Nemám náladu na to, abych přidávala články... Takže sorry, ale nic...

Můj pokoj

24. září 2010 v 22:32 | Sarah/ Šaras |  Moje kecy
Čaw lidi!
Poslední dobou jsou všichni nějaký chcíplý.
Všichni maj náladu pod psa a mě z toho pomalu začíná hrabat.Ale pořád mám ještě jednu tajnou zbraň- můj pokoj. Je to místo, kde si můžu pustit fantazii a hudbu na plno, místo, kde jsem jen já a místo, kde mám svoje sny. Měla jsem mít černej nebo červenej strop, ale nechala jsem ho bílej, vždykcy, když nemůžu usnout, tak na něj koukám a předstvuju si různý věci....

Moje ráno...

23. září 2010 v 8:04 | Sarah/ Šaras |  Moje kecy
Zíííííív!
Řekla jsem si, že bych možná měla začít psát články, který nějak vypadaj, který se budou dát číst a budou aspoň trochu dobrý a třeba i vtipný. Když jsem o tom včera večer, ještě s mokrejma vlasama, uvažovala, došlo mi, že asi nejvtipnější z mýho dne je ráno. Takže... Velká zpověď pod perexem :)

Novej vzhled

22. září 2010 v 19:07 | Sarah/ Šaras |  Blog
Tak, tu ho máte.
Je na něm štěně, který se narodilo před měsícem mojí zpovědní knize Meguši. Je to holka a já jsem si jí pokřtila na Marilyn (Zkráceně Mari, Mája, Merinka) Je zvláštní, že má (Stejně jako její jmenovec Marilyn Manson) různobarevný oči. Jedno hnědý a druhý modrý. Nevím, jestli jí to zůstane, ale doufám, že jo :) Doufám, že se vám dess líbí, byl hotovej za chvilku.

Yahoo!

22. září 2010 v 18:12 | Sarah/ Šaras |  Moje kecy
Nazdááár!
Opět se omlouvám za název článku, ale lepší mě prostě nenapadnul...
Poslední dny mě přenesly přez můj smutek. Pořád jsem sice smutná, ale lepší se to. I když pomalu, ale lepší... Žiju, levá ruka skoro netrpěla, jenom trochu, takovým malým nápiskem, kterej na všechny strany vykřikuje "IAM NOT OK"... Jsem psychopat, nemusíte mi to sem psát... Každej jsme nějakej... Někdo kouří, někdo pije a někdo požírá bonbóny a někdo... Někdo prostě dělá to, co já.... Je to každýho věc. Ale ostatním se zhoršuje nálada. Aspoň čtyři lidi v mojí třídě jsou taky v ryti. Ale to je vedlejší... Takže... Jak bych zhodnotila dnešek? Dostala jsem búro z kontrolního diktátu... Mno jo, když někdo napíše, že "Rybičky měli" (Ale ono to děsně mate... Já jsem si řekla rybička bez rybiček... Rybiček vidím rybičku... A prostě jsem tam napsala měkký.. :D) A pak ještě nějaký chyby... Jako třeba čárky nebo závorky. To je jedno... Zejtra píšem z matiky, občanky, ájiny a němčiny.... To je děs :( Ale pak už je pátek, to budou super přípravy na víkend na kámoščiný chatě... Dohlížet na nás bude strejda alkohol... Ještě musím dneska vymyslet hru lístečky.. Jestli to někdo znáte, tak mi prosím napište nějaký otázky a odpovědi, který by se dali použít.... Teďka jdu něco sníst, podívat se na tu občanku a němčinu a pak příjdu udělat novej dess a hodím sem ještě nějaký články...

Škola mě chce zabít!

20. září 2010 v 14:53 | Sarah/ Šaras |  Můj deník
No zdarec!
Já si to asi půjdu hodit!
Třteí tejden ve škole a už jsem tak vytočená, že bych nejradši někoho nakopala a zakopala! Wrrr!
Začalo to na těláku. Do naší šatny přišel jeden učitel a prej na nás: "Zejtra jedete na tu Ostaš, ixko nejde, tak jedete vy." Všichni jsou nastydlí, ptže jsme byli pátek, sobota na chatě, kterou má Gympl, trmáceli jsme se asi čtyři kiláky do kopce, Sněžka nad náma...  Ale bylo to tam úžasný! Aspoň na nějakou dobu únik z běžný reality a školní rutyny... Mrtě jsme se tam zkamarádili, ne jenom holky, ale i já s klukama... Hlavně s Tomem L., což je jeden z mejch fakt nejlepších kámošů...  A co si myslíte, že tomu učiteli všichni řekli? "Mno, já nevím, jestli mi to máma dovolí.." "No, já sjem nastydlá" Atd.. A od jenom prostě řekl "No, fajn, tak se to ruší, vy jste zasraná třída, nikam nepojedete, ani na jaře!" A měli jsme po srandě. Na těláku jsme hráli házenou a jelikož mám celý tělo bolavý, protože jsme byli včera v lese a dělali jsme blbosti, měla jsem náladu ještě víc na hovno... Pak byla Němčina a němčinářka mě zkoušela. Dala mi deset slov, já věděla pět a ona mě poslal si sednout s koulí! :// A z matiky z písemky mám taky kouli. Takže skvělý a posraný... Zejtra to musím mámě říct, ptže to z tý matiky mám v ŽK. :( Vím, že mě seřve, bude mě chtít zabít, ale nedá se nic dělat... Asi tady teď hodně nebudu, ptže máme ve středu psát z ajiny a fyziky a já se na to musim učit.
Čaw

Nejbolestivější konverzace...

15. září 2010 v 20:02 | Sarah/ Šaras |  Moje kecy
Já se potřebuju někomu vylejt....
A asi to udělám nejlíp, když to hodím sem... Jsem děsnej extravert, ale nemám ráda, když mě ostatní litujou... Nejlíp pomáhá, když mi někdo řekne, jaká jsem koza, že už se na to nevyseru... Dneska už mi to řeklo tolik lidí, že jsem to udělala... Ukončila jsem vztah s člověkem, kterýho jsem znala jenom přez Tisaru, s člověkem, kterej mi přišel úplně dokonalej, s člověkem, kterej byl emo a se kterým jsem přez prázky chodila... Mno, chodila... Je z Prahy a já se s ním nikdy neviděla... I když sliboval, že za mnou přijede a že tady bude se mnou a že tu bude spát (Při týhle větě jsem se teď málem zadusila bramborou) A pak se stalo..? Nic :( Děsně mě to bolí, ale mám takovej dojem, že už to nemá cenu... Timhle článkem, kde vám zkopčím nějaký úseky těch konverzací, se totálně loučím s pomyšlením, že bych ten "vztah" ještě někdy obnovila!!! Nezlobte se na mě, ale já jsem oficiálně v prdeli a nevím, jak dlouho tam ještě budu...

Vyždímanááá!

15. září 2010 v 18:46 | Sarah/ Šaras |  Můj deník
No to snad nééé!
Oni nás chtěj v tý škole snad zabít nebo co? (Minulej rok se jim to málem povedlo, ale sebevražda kvůli matice mi přišla zbytečná XD)
Teprve třetí tejden školy a už máme napsanejch tři p*dele písemek! (Většina je horší než 3..) Ach jo... To zase bude zabíjení. Nejvíc ze všeho mě asi sere ta matika a chemie. Berem nějakou novou těžkou hovadinu teprv druhej den a učitelka řekne (přitom je skoro ticho) "Jestli tady budete takhle kecat, tak budete psát písemku!" Já jsem radši zmlka, ale ta blbka růžová blonďatá se tlemila na celou třídu... Fakt! Za tohle bych jí asi rozcuchala a na tu rozcuchaninu napatlala gel na vlasy, pak to postříkala sprejem a pak na to vylila nějakou sračku a pak to znova postříkala sprejem, polila benzínem, postříkala sprejem a zapálila! XD
Mno nic... Asi s tím nic nenadělám... Měla bych se učit.. Jenže je těžký se učit, když danou látku vůbec nechápete, protože vám ji danej učitel neumí vysvětlit... A já se mumím prokopat devátou třídou bez trojky a mít na výzo aspoň 6 jedniček (čtverec z matiky mám povolenej... XD) Ale s vysvětlováním našich drahých učitelů nevim nevim ://
Mno... Dost na téma škola... Mám dva kousance na ruce! (Sice nejsou vidět, ale jsou tam!) Zkuste hádat od koho? Mno, od někoho, kdo by vás v životě nenapadnul- od TISARY! Čekaly jsme na učitele Komááára (přezdívka.. Nebudu sem psát jeho jméno) , abychme s nim mohli dělat nějaký recitační cvičení- individuálky- na dramák, ale pán asi zrovna někoho píchal (Myslím jako komár, žejo XD) takže nepřišel a my jsme neměly co dělat... XD Chechtaly jsme se jak šílený a dělaly pitominy... Aspoň na chvíli útěk od každodenního pocitu *jsem v prdeli*

Výběr hudby 0.1

14. září 2010 v 21:35 | Sarah/ Šaras |  Hudba
Výběr hudby.. :D Mno, vždycky sem hodím nějakejch 10 songů, který v danou chvíli nejvíc poslouchám, ať jste trochu v obraze. Ehmm.. Někdy to není nic moc, ale je to můj blog, takže ne váš a jediný, co můžete udělat je to, že napíšete, že se vám to nelíbí nebo že máte radši něco jinýho. Sprostý komentáře nemilosrdně mažu a nebudu autorům těchhle komentů zvyšovat návštěvnost tím, že jim budu odepisovat na jejich blogy....

Dnešek- na pohodu

14. září 2010 v 15:35 | Sarah/ Šaras |  Můj deník
Čágo bello!
¨Mám dobrou náladu...
Dneska jsme neměli matiku, takže o důvod navíc, proč skákat radostí a řvát "Hurray!" Sice jsme psali písu z Nj a z ajiny, ale na to jsem se učila, takže v pohodě. Jako každý úterý máme laborky. Tentokrát to byly z chemie. Chemikářka musela jít na oběd, takže máme o čtvrt hodiny posunutý (Za to bych na tu trubku s periodickou soustavou hodila oblohu!) a tak jsme si povídali, já jsem byla brutálně zlechtaná od jednoho třídního pamrda- Ládi. On je děsně v pohodě, má neuvěřitelný hlášky a úplně dementní řeči, který každýho rozesmějou. Mno, úča přišla o dvacet minut pozdějc, tak se mohlo začít. Hnedka na začátku hodiny po mně holka, se kterou jsem chodila 4 roky na základku chtěla hodit liháč. Jenže ona stála tak blbě, za Vojtěchem (to je jeden takovej vysokej pakoň.. Ale bejvá docela v pohodě) a ten si povídal s učitelkou. A hádejte, co se nestalo! Já jsem si ještě před tím osudovým hodem říkala "Hlavně, ať netrefím Vojtu do hlay" A co si myslíte, kam jsem tu fixu trefila? No přesně... Tomu přerostlýmu praseti do kebule! A ještě ten zvuk (fixa se pak odrazila na učitelku a kdyby neměla bílej plášť, tak by jí možná zapadla do výstřihu) Myslela jsem, že už to neudržím a určitě jsem nebyla sama. Všichni byli v křečích a to, že na mě úča ječí nám bylo úplně buřt. U těchhlech laborek toho ale bylo vtipnýho víc. Třeba, když Láďa, opřenej o lavici s vyšpulenou prdelí na mě a Tisaru prohlásil "Strč tam prsty, Vojtěchu!" S dráčkem (ehm.. tak říkám Tisaře.. občas.. Nebo taky Gery.. To je jen tak pro informaci.) jsme se na sebe podívaly a okamžitě se začaly tlemit jak pominutý.... Mno, pak laborky skončily, já uháněla domů. A teď jsem tady, poslouchám úplně úžasnej song, kterej jsem náhodou objevila a za chvíli se seberu a vyrazim za Tisarou a na dramák.
A mám skvělou zprávuuu! Asi budu chodit do kroužku na bicí! Ukecala jsem mamku, abych se na to mohla aaspoň poptat a zkusit to. Doufám, že tam ještě bude místo.
Čaw!
A ještěě! XD Vám dám odkaz na ten song! Je úplně božíííí!

Jsem zpátky, jsem zpátky jsem ZPÁTKY!

13. září 2010 v 20:15 | Sarah/ Šaras |  Můj deník
Čaweeeeeeees!
Ta Praha až tak špatná nebyla....
Vlastně byla úplně suprová!
Jet  s dřív nejlepšíma kámoškama ve vlaku, zpívat si, požírat milku a mít pocit, že tenhle víkend je jenom váš, že už vám ho nic nezkazí, to bylo úžasný. Když jsme přijeli, prošli jsme si vesnici a já jsem konstatovala, že se musíme jít podívat na hřbitov. Od Jirky jsem dostala souhlas, protože on je porstě big satanist :). Ale že prej až v noci. Byli jsme se podívat na nějaký vesnický (Ta vesnice byla asi 50kiláků od Prahy..) zábavě, celekm nuda. Tancovaly tam nějaký holky a ta jedna jim to celý mrvila, protože tancovala mimo rytmus a dělala všechny pohyby jinak než ostatní... Mno, to je jedno. Cestou k našemu dvoudennímu útočišti jsem si hopsala po ulici tak bláznivě, že jsem ztratila přívěsek žiletky. Docela mě to štvalo, protže byl drahej. Celejch 45 korun! :(
Pak jsme si nějak kopali s míčem a mám takovej dojem, že jsme chtěli Simče ušpinit její zářivě bílý kalhoty. Na mě nebylo co špinit, protože jsem měla roztrhaný vyšedlý kalhoty, který byly špinavý, protože mě zemská gravitace přitahuje silnějc než ostatní a proto jsem se na tý mokrý trávě excelentně natáhla. Když jsme dohráli, mazlila jsem se se psem, kterýho mě Jirka představil asi nějak takhle :"To je Robin... Robin Úd" Docela jsem se smála... Mno, potom jsme si sedli k ohni, opejkali maso, buřty, zpívali přisprostlý písničky od záviše a já požírala marshmallowny, potom jsem se na ně napila piva... Chtěla jsem vědět, co to udělá, ale nic se nestalo :(. Když jsme dokonali žrací orgie, šli se podívat do hospody a pak na ten hřbitov... Jirka nechtěl jít dovnitř, protože tam (pako jedno!) prováděl satanskej rituál a pak se něco stalo... (Já si to mám nechat pro sebe, takže budu mlčet, i když mě před holkama docela svědil jazyk, ale slíbila jsem to...) Mno... Když jsme se vrátili, koukali jsme na horo- čtvrtej druh. Já sem se v půlce filmu začala neuvěřitelně tlemit, protože na obrazovku u TV si sedla moucha a začala lízt tý ženský po obličeji a vypadalo, že jí má v puse. Potom už jsem se netlemila, jen jsem se klepala v záchvatu smíchu.. Vyhodili mě na gauč a já se nepřestala klepat, protože ta moucha neodlítla. Mno, potom jsme šli spát, ráno zase hráli fočůůs a pak domů... Pěknej víkend :) Ještě sem možná přidám nějakej článek a pak se ještě kouknu na slovíčka z NJ... :)



V určitých chvílích mám chuť třísknout hlavou o zeď...

10. září 2010 v 20:35 | Sarah/ Šaras |  Můj deník
Achjo :(
Zejtra mám jet do tý Pr.. Prahy. Já ani nevím, jestli se mi tam chce. Jedu tam za dvěma klukama, Jirkou a Filipem. Oboum jim je 18. (Nic si nemyslete! Jsou to vedoucí z tábora.. :D) Ještě tam jedu se svejma dvěma spolužačkama. Nikou a Simčou. Bylo by to suprový, ale...
Těch ale je víc.
Zaprvý jsem právě zjistila, že se jedn z mých nejlepších kámošů dostal až na dno... Tam, kde čeká žiletka, nůž nebo jinej ostrej předmět. Cejtim se za to zodpovědná, protože tohle určitě chytil z mejch vlastních jizev. Říkala jsem si, jestli bych radši neměla zůstat v TU a pořešit to s ním. 
Zadruhý. Mám nepříjemnej pocit, že se Filipovi líbím. Ne že by mi to nelichotilo, ale nelíbí se mi to. Protože já Filipa beru jako dobrýho kámoše (a zadruhý se mi vůbec nelíbí... Možná, že se mi líbí, když jsem přiopilá, ale fesťák sem zatahovat nebudu...)
Zatřetí... Mám náladu nahouby. Už to je skoro tejden. I když jsem šťastná. tak v sobě cejtim bodat jeden střep bolesti... Je to příšerný, protože žádná radost není opravdu radost, protože na tu věc furt musíte myslet. Na historii chatu u ICQ, na fotky, na ty pocity... A najednou jste si děsně nejistý, nevíte, co si o tom máte myslet, nevíte, jestli jste náhodou neudělali osudovou chybu, když jste osobě na druhý straně svěřili pocit, kterej k ní cejtíte. Přesně na to poslední souvětí já myslím. Pořád dokola... A u toho si říkám, jestli jim to tam náhodou celý nezkazím...

Vtipy

10. září 2010 v 19:42 | Sarah/ Šaras |  Texty
Miluju smích.. Miluju humor... Miluju černej humor... Miluju škodolibost...
*devil*

Jsem psychopat...

10. září 2010 v 19:20 | Sarah/ Šaras |  Moje nepovedená tvorba
Ahoj tvoři!
Dneska naši odjeli pryč. Kdyby se mi jeden člověk ozval, tak bych o něco usilovala, ale protože se mi dotyčná osoba neozvala, tak o nic neusiluju a s klidem odjedu zejtra do Prahy. Ale o tom teď nechci mluvit... Byla jsem na střeše. Vylezla jsem na půdu a pak oknem na střechu. Nechci ze sebe dělat superhrdinu, ale asi to bylo nebezpečný nebo.. Já nevim. Prostě jsem si stoupla na vikýř a pak se chytila takový lavičky, kterou brácha postavil vedle komínu. Když mu bylo asi 15, 16, tak tam byl hodně. Jako teď já... Na půdě jsem poslední dobou často, ale ještě jsem se neodvážila vylízt na střechu. Naši by mě asi zabili. Ale teď tu nejsou a já tam můžu. Sebrala jsem teda odvahu a otevřela okno jak nejvíc to šlo, vylezla na vikýř, chytila se pevně lavičky a.. Už jsem tam seděla. Za komínem. Připadala jsem si jako neviditelná, i když na mě lidi, co šli zrovna po ulici dost divně koukali. Vdechovala jsem krásnou vůni podzimu a koukala do zapadajícího slunce. Pozorovala jsem Trutnov. Pak jsem se podívala pod sebe a myslela jsem, že asi omdlím... Ale podruhý už to bylo v pohodě. Pak jsem si došla do bytu pro foťák a fotila jsem a fotila... Asi se tam půjdu ještě jednou podívat v noci...
Jinak- fotky ze střechy pod perexem :)

"Pyj"

9. září 2010 v 20:20 | Sarah/ Šaras |  Můj deník
Já vím ,že mám opravdu zajímavej název článku, ale tohle vám musím říct. (Výstižnější název mě nenapadl.. )
V deníku to asi bejvá tak, že se začne začátkem dne.. No, jenže já si nepamatuju, jak můj den začal. Pochopitelně jsem vstala. Ale když já vstanu, tak ještě půlhodinu spím. Prostě jsem mimo, neuvažuju. No, to je jedno...
Takže, když jsem se probrala, nasnídala jsem se a oblíkla.. No a prostě takový ty věci, který čtrnáctiletý holky obvykle dalěj (Vyznělo to blbě, ale nebudu to řešit.) Vyrazila jsem do školy. Ráno pršelo. Měla jsem na sobě jen žlutou teplou mikinu s kapucou, kterou mi darovala moje starší ségra. Ta mikina je teplá a nepromokavá a protože mi je větší, tak v ní nejsem moc poznat, což oceňuju. Když jsem se usadila v lavici, všimla jsem si, že všichni kolem mě cosi píšou. Byl to úkol z matiky, kterej jsem (pochopitelně) taky neměla. Vybodla jsem se na to, zavrtala jsem se do mikyny a do židle a pustila si do sluchátek Arch Enemy.
První hodinu máme češtinu s jednou neoblíbenou učitelkou. Ona je děsnej punťa a s ní mám největší problémy. Protože jí dělám naschvály. Třeba minulej rok jsem si na první stránku sešitu z ČJ nakreslila list trávy (nebylo to poznat) a pod to napsala "CANABIS" byl z toho trochu průser. Ale mě to bylo jedno, protože já si prostě kreslit musim... No a ta učitelka tam mlela něco o literatuře (asi proto, že jsme měli hodinu literatury.) a o románech a o dívčích románech a něco o nějakým Vívegoj. Na to jsemse otočila k Tisaře a řekla jsem jí, že "Víveg zní, jako když někdo chtěl říct /řízek/, ale nepodařilo se mu to vyslovit správně." Obě dvě jsme se začaly tlemit. Tuhle větu jsme si opakovaly snad až do poslední přestávky, která byla před poslední hodinou. Nebylo co dělat a tak jsem nafoukla balónek, kterej mám z Trutnovskýho jarmarku. Vzala jsem lihovku a nahoru jsem namalovala pentagram. Potom k tomu "vývodu" jsem udělala šipku a napsala "cenzura" potom mi balónek sebral kámoš Láďa a podepsal se na něj. Potom se na něj podepsalo ještě dalších 8 lidí. Pak tam Láďa chtěl napsat "Bratrstvo kočičí pracky" ale já jsem řekla, že je to ohraný, ať tam radši napíše ocas. "Šárko, mluv spisovně," Káral mě a nasadil při tom hrozně komickej pohled "Ne ocasu, ale pyje!" No, a tim to všechno začalo... Na balónku byl pořadník a tam byl zapsanej každej, kdo do bratrstva patří. Pak tam taky byly obrázky.. Asi si dovedete představit, jaký.. Taky tam byl velkej nápis I <3 PYJ  a vedle toho I <3 PYJOVKA. Chovali jsme se jak puberťáci a já myslela, že mi praskne bránice, když Honza zvolal, ať se podepíšeme pod pyj.. Byla jsem celá natěšená, že si ten balónek, kterej se jmenoval Pan Sud vezmu domů a vyfotím ho.. Jenže nám uprostřed poslední hodiny prasknul pod lavicí, protože ho jeden kluk (Nejspíš ze závisti, že nebyl v Bratrstvu) propíchnul propiskou. Dám vám sem fotky toho šťastného balónku XD

Zjistila jsem... Cosi

9. září 2010 v 19:30 | Sarah/ Šaras |  Moje kecy
Čaw lidi a jiný bytosti.
Dneska jsem si opět prohledávala druhej šuplík zprava v mým psacím stole. Vlastně ani nevím, proč. Prohrabávala jsem se starejma bločkama, do kterejch jsem si jako malá kreslila a psala. Tohle dělám často. Uklidňuje mě pohled na ty moje nepovedený postavičky navlečený do načančanejch obleků. Jako malý mi byla úplně buřt (no tak úplně ne) anatomie lidskýho těla, takže ty holky maj třebas úplně divně zkřížený nohy nebo nos mezi očima. Pak jsem narazila na růžovej blok, bylo na něm napsáno Fyzika- Adam Emichel Aha.. Sešit mýho bráchy. Do těch jsem si jako malá kreslila. Pár stránek byly nějaký škrábaniny o motorech a potom nějaký moje čmáranice. Kočka, pes, zase ty divný holky, nějakej dům a potom... A4 popsaná takovým tim prvňáčkovskym písmem. Velký písmena na dva řádky a malý na jeden. Docela se to dalo přečíst, ale to nebylo to, co mě na tom děsně vyděsilo. Nikdy jsem nepsala dopisy. Vždycky jsem je diktovala mámě a ta je poslala za mě, já se akorát podepsala. A ještě víc mě vyděsilo, co v tom bylo napsaný:
" 1. října
Milá Alenko: Děkuji za dopis. A jsem nemocná. Předevčírem jsem si rozďoubala ouška. A boleli mně. A promiň že jsem ti neodepsala dřív. A u moře jsem se mněla dobře ze začátku tam byli velké vlny. A já z kamarády jsme do nich lezli. A taky ti posílám fotku moře. Šárka."
(Na ty rozďoubaný uši už si nějak nepamatuju, už nevím, co to vlastně bylo, ale fakt to nebylo z toho, že bych se v těch uších nějak vrtala... Nevím, co tak může dítě 1. - 2. třídy dělat se svejma ušima...A radši to ani vědět nechci.)
Je to divný. Nevzpomínám si na žádnou Alenku. Asi hodinu jsem ležela v posteli, čuměla ven z okna na mraky a vycucala tunu cumlavejch bonbonů s citrónovo- mátovou příchutí. Předstvocala jsem si, jak jsem si jako malá říkala, že se na mraky určitě dá vylízt a odatmtaď se koukat na celej svět. Jak jsem si představovala, že po těch mrakách skáču nebo na nich lyžuju... A pak jsem se rozhodla jít na půdu a kouknout se, jestli tam nejsou ještě nějaký tyhle dopisy. Nebyly. Ale za to jsem tam našla takovýho plyšovýho vlka. Jako malá jsem ho měla ráda. Vzala jsem si ho a teď se pere v pračce. Bude můj ochránce. Ještě mu musím vymyslet nějaký jméno... Buďto fakt jméno nebo nějaký finský slovo.
nebe1
To je výhled z mýho pokojíčku. Chtěla jsem si ty mraky vyfotit. Západy slunce jsou vždycky povedený fotky ;)

Umění

9. září 2010 v 6:52 | Sarah/ Šaras |  Umění
emoiloveyou

8. září 2010 v 21:26 | Sarah/ Šaras | 
Letiim


O mě

8. září 2010 v 20:55 | Sarah/ Šaras |  Moje kecy
Dřív tady byl článek ze září 2010. Což je docela dlouhá doba. Byly tady emokecy. Přes to jsem se dostala. Vděčím tomu sty za to, že jsem se přes Silverstein a podobný věci dostala k rocku, metalu a pak i k punku.
Takže odznovu...