Všechno je jednou poprvé, ale tenhle víkend toho bylo opravdu moc

17. října 2010 v 20:19 | Sarah/ Šaras |  Můj deník
Dlouho jsem tady nebyla, protože jsem se soustředila na školu, abych mohla tenhle víkend na hory na chatu. Za tenhle tejden se toho hrozně změnilo. Můj pokoj, půlka mýho psa, moji kamarádi, moje vztahová samota, můj spánek a moje myšlení, moje zuby, můj postoj k hudbě, to, že neumřu jako stará panna (Můj a Tesininej výraz pro to, když je někdo panna v 15- bereme to ale trochu jinak než si asi myslíte, ale nechce se mi to vysvětlovat...) a tak podobně. Myslím, že tenhle článek bude na dlouho, takže pokud jste si jistý, že přežijete moje nesmyslný kecání o vybírání jména pro psa a o bolesti zubů či kvalitě přednesu před tabulí, směle klikněte na CČ.

1) JMÉNO PRO PSA:
Jelikož si necháváme druhý štěně se ségrou napůl, rozhodly jsme, že ho musíme přejmenovat. Protože se plete "MERI" a "MEGÍ". Uvažovaly jsme opravdu dlouho, ale nakonec jsme se rozhodli pro Missi. Jmenovala se tak Mansonova přítelkyně, ale to Lenn neví. Kdyby to věděla, nedovolila by mi , abych tak Miss pokřtila.
2) MŮJ POKOJ:
Když jsem dneska přijela, zjistila jsem, že mám novej nábytek, takže celý odpoledne přendávání knih a oblečení ze skříně do skříně. Moc příjemný to nebylo. Jsem nevyspalá a nevrlá. Písnička "chemie" od Xindla tomu moc nepomáhá.
3) MOJI KÁMOŠI:
K tomuhle nemám moc co říct. Protože když přijeli lidi z Liverpoolu, byli jiný. Simča... Začíná mě srát. Na základce jsme byli nejky... Ale to už je někde čtyři roky zpátky. Kámoši... Jsem z toho zoufalá a blbě se mi to píše. Někdy bych ji i s těma její vypatlanejma názorama nakopala někam. Je to hrozný. Je to divný. Simča je divná. Kromě Simči... Se ještě změnila Tisara, nebo je to mnou? Když jdem, nemluvíme, když sedíme, nemluvíme. Nechci mluvit. Nechci bejt ticho. Je to těžký. Nenapsal jsem to tak, jak to citím. Takže to možná celý vyznělo blbě, ale mě se to nechce přepisovat.
4)MOJE VZTAHOVÁ SAMOTA:
Je hezký s někým chodit. Ale není hezký to, že je to bejvalej vaší nejlepší kámošky. Je to můj bejvalej nejlepší kámoš a... Je to divný. (Teď pro změnu poslouchám "Moje malá milá"... Já si umím vybrat song k tématu.)  Ale je to pěkný. Prootže jsem nikdy svýmu protějšku tak nevěřila. 
5)MŮJ SPÁNEK/ MOJE MYŠLENÍ
Celej tejden jsem nemohla spát. Ale tentokrát to nebyl ten pocit strachu z bílý sovy, z Regan nebo z e tmy. Ne... Moje mysl si řekla, že já nepotřebuju spát, ale že musím uvažovat. Uvažovat o astrální sféře, do který se nedostanu pro moje psychický bloky, o tom, že 20. jdu na odběry krve o bílým stropě o zelený a o drogách, kterejch se bojim ze všeho nejvíc. Uvažovala jsem o  bráchoj a o bicích, o dramaťáku a o tom, že bych si píchla něco na spaní, o tom, že je všechno jen jako... A že to, že jdu spát v deset a usnu ve čtyři a ráno vstanu v šesta jsem ready, není úplně normální...
5)TO ŽE UŽ NEJSEM STARÁ PANNA:
Co mám k tomu dodat? Možná to, že kdybych se tolik nenapila rumu s colou (poprvé v životě pořádně opilá) nestalo by se to.
6)MOJE ZUBY:
Mám rovnátka. Konečně. Měly bílý gumičky, ale díky buřtguláši na Včelce (horská chata) jsou oranžový.
Už není co psát... Dobrou
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 14laura 14laura | Web | 17. října 2010 v 20:29 | Reagovat

Pěkný blog:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama