Listopad 2011

Hropsoch

12. listopadu 2011 v 22:15 | Šaras |  Moje kecy
Aby se někdo úchylnej a zvrácenej nedivil názvu článku... Tak jsem dnešní patlaninu nazvala, protože mě nic jinýho nenapadlo. Nechtělo napadnout. Hropsoch je náš Kruhový maskot. Je to takovej ten plýša, nevím, jak ho popsat. Nevěděli jsme, jestli to je pes a nebo hroch. Tak to byl pso-hroch. Načež Tis nadšeně vykřikla "Hropsoch!" a od tý doby se tak jmenuje. Jeho materiál nám dovoluje zamačkávat různý části jeho těla dovnitř, takže se z hropsocha občas stává jen černej oblej kvádr s pěti dírama- hlava, packy, ocas.
A tehle článek vlastně vůbec neměl bejt o hrospochoj, ale o mě. Chtěla jsem si vylejvat hubu a srdce a bůh ví co ještě, ale... Hrospoch je přece jen zajímavější, než mý nekonečný kecy o tom, jak je svět na hovno.
A neříkejte, že není. Dneska jsem sežrala jeden celej citrón. A svět nebyl lepší. Svět už nemůže bejt lepší, i když mi jde hrát na klavír, kreslit, a recitovat ten svůj podělanej přednes, kterej se mi líbí jen proto, protože jsem díky němu nemusela číst tu knihu, která mi nebyla ani trochu sympatická.
Chybí mi starý časy v dramaťáku. Tenkrát to bylo úžasný. Chybí mi moje dlouhý vlasy. Chybí mi kus mýho srdce, kterej jsem omylem nechala kdesi v dálce. Chybí mi ruce bez jizev a můj pupeční pierc.
Téma tejdne je Nemožné. Teda jako v uvozovkách. Na to by se dalo něco vymyslet.
Přidávám jednu ze svejch fotek. (Pořízena dneska na záchodech jednoho zazobanýho domu v Trutnově)