Únor 2012

Když se směju, mám čínský oči a nic nevidím

27. února 2012 v 20:20 | Šaras |  Moje kecy
Dobrej večír
Poslední dobou si všímám, že vidim čim dál hůř. Zaprvý to bude asi kvůli mojí černý (NEJSEM EMO!) patce, která se mi vlivem toho, že jsem ztratila svý poslední (původně jich bylo 100, hihi) spínátko, dostala tak nějak do obou očí, takže jsem dneska netrefila domovní dveře a pěkně jsem si narazila nosánek do futer. Taky bych měla nosit brejle, na což seru, poněvadž jsem sama sebe přesvědčila, že v nich vypadám jako dement. Mámu jsem zase přesvědčila, že v nich vidím ještě hůř. A paní codělánaočním o tom, že je nosim, jen když už fakt nemůžu na nic zaostřit a nebo, když mě bolí hlava a chcu kreslit.
Třetim důvodem, proč občas vidim totální nic, je to, že když se směju, oči se mi roztáhnou a tak nějak zůžej. A i když mám jinak parádně exkluzivně velký žlutohnědý čoklí oči, tak prostě vypadám jako číňan. A že se poslední dobou směju často. Jen tak, prostě z ničeho nic. Dneska na mostě mě přepadl brutální záchvat smíchu. Vzpomněla jsem si na jeden vtip, jak se malej synek ptá tatínka, jak vypadá pipinka před sexem a po. No a tatínek mu odvětí, že před asi jako poupátko růže. A po... "Hm, jak bych ti to jen... Viděl už jsi někdy buldoga žrát tatarku?" A i když bych měla bejt pohoršená a červenat se, prostě jsem se málem skácela k zemi. A vono to vlastně není až tak vtipný. No i když... :D
Jenže prostě uznejte, že když se mračím, tak mám syslí tváře a vypadám ve xichtu tlustě, což nesnesu. (Vážit v 16ti 45 kilo, když měříte 165 cenťáků trochu divný je, ale co s tim nadělám O_o) No a když se směju, tak vypadám jako číňan. Tady si fakt jeden nevybere.
Chtěla bych udělat novej dizajn, páč se mi tehle nelíbí a myslim, že i odrazuje lidi, asi za to může ten můj (už zase! :D) xicht.
Přidávám fotku svého čínského oka, fotila jsem ho, když jsem se na sebe před zrcadlem tlemila. A abyste věděli, že nekecám, tak aj jednu momentku, co fotila kámoška ve škole. (Mam tam na sobě mikinu Green Day, velikosti XXL pánský. Máma mi tenkrát dala facku, že jsem si ji vzala na sebe do školy. Roztrhla mi ucho, páč se zasekla náramkem za můj 6mm roztahovák. Dost mě to naštvalo, páč od tý doby už ho tam dát nemůžu, páč mi to hnisá -.-"



Beztak je to všechno v prdeli...

20. února 2012 v 20:53 | Šaras
"Včera navštívilo váš blog 15 lidí."
Zajímavý, nepamatuju si, že bych tady byla... AA ještě ke všemu patnáctkrát O_o
Ty moje kyndy stejně nemůže nikdo číst a jestli, tak... Prostě si to určitě vzala jako studijní pomůcku nějaká učitelka češtiny a nebo občanky, a teďka studentům ukazuje, jaký sračky se nemaj nikdy psát a co člověk nemá nikdy dělat (moje lezení na naší střešní ztrouchnivělou lavičku, na kterou jsem jednou vytáhla Tis a ujišťovala jsem jí, že nás to obě udrží, i když jsem o tom sama dost pochybovala.)
A jestli se tady někdo brodil těma mejma sračkama, tak asi ví, že jsem měla fenu Megeru. Už to byla skoro paní v letech, teoreticky by měla mít rozum... Neměla, byly jsme na tom podobně, akorát s tim rozdílem, že mě je 16. Ráda se chodila jen tak sama projít, prostě hop a byla za plotem. Smutný je, že asi 100 metrů, pod kopcem pod barákem, máme železniční trať. Máma našla špinavou a vymrzlou Megeru až druhej den v poledne. Celou noc jsem doufala, že bude v pohodě, že má třeba "jen" zlomenou pánev, proto s těma zadníma nohama a ocasem nechce hejbat - teď by si toho mohl všimnout i nějakej učitýlek biologie a nahlásit mě, že tady píšu kromě životních i psoanatomický sračky - ale prostě... Psa se zlomenou páteří zachráníte asi těžko. Pozejtří to budou dva tejdny a já si příjdu, že to je čímdál horší. Asi dva dny po tom, co byla pryč, jsem si říkala, že je to v pohodě, že už je jí dobře... A nějak mi bylo taky fajn, protože jsem věděla, že takováhle "sebevražda" k ní prostě patřila... Že jak nečekaně se Megí oběvila, tak i odešla. Jenže časem jsem začala vzpomínat na ty starý věci, který nikdy nezapomenu. Prostě takový ty vzpomínky, když mi máma volala a dávala Megí k čumáku mobil, aby mě "pozdravila" a jak Megera na máminy kulatý narozky sežrala babičce ze sklepa všechno maso na tu oslavu a udělala ukázkovou hromadu doprostřed jejího obýváku.
Nabulela jsem si do klávesnice.
A s těma vopuchlejma očima se taky dost blbě kouká -.-"


Ať je ti země lehká, Meguško