Prosinec 2012

Špenát

13. prosince 2012 v 20:00 | Šaras |  Šaras a to všechno
A vopět se dostávám do starejch kolejí. Měla jsem dva články, kerý byly úžasný, takový, jaký bych je chtěla mít, ale teď už to zas nejde, protože se ze mě všechen ten hnus a pocity potřebujou dostat ven. A všechna ta hnusná žlutobílá směs, co ze mě vyleze (hm, mam rýmu) mimochodem se špenátem moc souvislostí nemá.

Jdeš pryč a je ti zima. Jdou s tebou. Jdete spolu, i když to tak nikdy nebylo. A ty říkáš o jedný holce, že ji nemáš ráda před jejim nejlepšim kamarádem. A vůbec ti to nepříjde blbý. Užíráš se, protože nevíš, co máš dělat. Jestli jí to máš říct a nebo se přetvařovat. Hryžeš si ret a vychutnáváš chvilkovej pocit lehký bolesti, která by tě za jinejch okolností odnesla pryč. Nejradši bys jí to řekla, ale není jak. Nemůžeš jí to říct, aniž bys ji poslala proti sobě. Vztekle nakopneš kus ledu, kterej se odrazí od špičky tvý steelky pod kola kolemjedoucího auta. Kdyby to tak byla její hlava... Takový myšlenky si ale zakazuješ, protože nechceš, aby avezre přerostla v nenávist. Je to jako, když někdo nemá rád určitý jídlo. Ta potravina za nic nemůže, jen ji prostě nemáš ráda.
Jenže některý lidi budeš, narozdíl od špenátu, mít na talíří pořád.

Jedenáctýho prosince

11. prosince 2012 v 21:31 | Šaras |  Šaras a to všechno
Jedný noci v jednom městě.
Ležíš a do snů se ti vkrádá zima z otevřenýho okna. Je to takovej prázdej pocit, kterejs cejtila vždycky jako malá, když tvoje máma odcházela před pátou ráno od práce a tys nedostala pusu na rozloučenou. Jak tě slzy pálej za víčkama, když se je tam snažíš zavřít, aby tě nemohly studit na ledovejch tvářích.
Může ze sebe extrovert udělat introverta jen tím, že se bude přetvařovat? A nebo jsem to fakt já? A ty lidi okolo, jak to viděj oni? Nevěřím tomu, že mi to někdo sežral. Jsem taková, jaká jsem vždycky chtěla bejt. Ale jsem to já?
A líbí se mi to.
Nechci v mejch snech umírat. Když světlo svítí, ale kolem je pořád tma. Vyzkoužíš všechny lampy, který v pokoji máš a ani jedna nesvítí. Nebo ti spadne na zem a rozprskne se.
Naděje umírá poslední, ale umírá.