Nemocná

12. května 2013 v 20:20 | Šaras |  Šaras a to všechno
Boooo-žeee.
Začne pršet. První co udělám? Běžím k oknu a koukám s otevřenou pusou ven. V hlavě mi běžej slova a věty, kterejma by to šlo popsat, myslim na to, jakou to bude mít myšlenku, něco, co tim budu chít říct. Bude naoko zřejmá, ale člověk bude muset umět číst mezi řádkama, aspoň trošičku. Něco hlubšího, co mu tam bude muset dojít...
Myslim na to samý, když vidim kočku, vevrku, když vidim cokoliv. Už mi z toho hrabe a nakonec stejně nenapíšu vůbec nic.
Nejde mi to, blokla jsem se, topim se ve svý nahovno náladě, zase jsem se vrátila ke svý starý terapii - kreslení a vybarvování. (Kreslim si jen ve škole, doma na to není čas.) Trochu to pomáhá. Ráno jsem nakreslila takovou barevnou mandalu. Vypadá jako ty nechutně barevný motivační obrázky s Ježíšem. Ale na tom nesejde, páč splnila svůj účel a já dneska nebudu muset usínat s pocitem, že jsem zase selhala. Vybarvovala jsem se s tím snad půl hodiny, myslela na to, jak mam tlačit na pastelku, soustředila se jen na zvuky, který vydává tuha, když se tře o papír.
Červená se oranž žlutý, zelená se modrá fiala. Pomůcka na fyziku, na rozklad světla. V devátý třídě to totiž bylo libový - jen jsme si povídali a nepsali žádný písemky.

Tušim, že dneska sem ještě něco hodim.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama